Peroxidy - názvosloví

Ný, natý, itý... Názvosloví oxidů Názvosloví hydroxidů Názvosloví kyslíkatých kyselin

Peroxidy M_mO^-I_2n

Peroxidy jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku a dalšího prvku většinou z I. A skupiny. Kyslík má v peroxidech vždy oxidační číslo -I. Peroxidická skupina (O^-I)₂^2-obsahuje dva kyslíky, proto je její náboj 2-. Řešíme zde v podstatě dva problémy:

• Pojmenovat peroxid, známe-li jeho vzorec.
• Vytvořit vzorec z názvu peroxidu.

 

Pojmenování peroxidu na základě znalosti jeho vzorce

V tomto případě musíme nejprve vypočítat oxidační číslo druhého prvku a pak teprve celou sloučeninu pojmenovat.

Příklad 1: Máme za úkol pojmenovat Na₂O₂.

Na₂O^-I₂....nejprve si napíšeme oxidační číslo ke kyslíku.

Na^I₂O^-I₂....protože sloučenina je navenek elektroneutrální, měl by součet součinů oxidačních čísel a počtu atomů být roven nule, proto připíšeme k sodíku oxidační číslo I.

Z oxidačního čísla I (koncovka -ný) u sodíku už můžeme odvodit název celé sloučeniny: peroxid sodný.

Vytvoření vzorce z názvu sloučeniny

Příklad 2: Máme za úkol napsat vzorec pro peroxid litný.

Nejprve si napíšeme základní poznatek, že jde o sloučeninu složenou z lithia a peroxidické skupiny LiO₂^2-.

Dále přidáme oxidační číslo lithia. Oxidační číslo kyslíku už nemusíme uvádět, protože ve vzorci už máme náboj celé peroxidické skupiny. Z názvu plyne, že lithium má I (koncovka -ný): Li^IO₂^2-.

Aby byl součet nábojů roven nule, musíme připsat k lithiu 2: Li^I₂O₂^2-.

Peroxid litný má tedy vzorec Li₂O₂.