Oxidy - názvosloví

Názvoslový oxidů - příklady
Ný, natý, itý... Názvosloví peroxidů Názvosloví hydroxidů Názvosloví kyslíkatých kyselin

Oxidy X_mO^-II_n

Oxidy jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku. Kyslík má v oxidech vždy oxidační číslo -II. Řešíme zde v podstatě dva problémy:

• Pojmenovat oxid, známe-li jeho vzorec.
• Vytvořit vzorec z názvu oxidu.

 

Pojmenování oxidu na základě znalosti jeho vzorce

V tomto případě musíme nejprve vypočítat oxidační číslo druhého prvku a pak teprve celou sloučeninu pojmenovat.

Příklad 1: Máme za úkol pojmenovat NO₂.

NO^-II₂....nejprve si napíšeme oxidační číslo ke kyslíku.

N^IVO^-II₂....protože sloučenina je navenek elektroneutrální, měl by součet součinů oxidačních čísel a počtu atomů být roven nule, proto připíšeme k dusíku oxidační číslo IV.

Z oxidačního čísla IV (koncovka -ičitý) u dusíku už můžeme odvodit název celé sloučeniny: oxid dusičitý.

Vytvoření vzorce z názvu sloučeniny

Příklad 2: Máme za úkol napsat vzorec pro oxid sírový.

Nejprve si napíšeme základní poznatek, že jde o sloučeninu složenou ze síry a kyslíku SO.

Dále přidáme oxidační čísla. Víme, že kyslík má vždy -II a z názvu plyne, že síra má VI (koncovka -ový): S^VIO^-II.

Aby byl součet součinů oxidačního čísla daného prvku a počtu atomů daného prvku roven nule, musíme připsat ke kyslíku 3: S^VIO^-II₃.

Oxid sírový má tedy vzorec SO₃.

Další příklady z názvosloví oxidů najdete zde.